Na zápas proti silnému Adamovu jsme nedokázali poskládat nejsilnější sestavu. Určitě nám chtěli vrátit porážku z posledního kola minulé sezony. A tomu také odpovídal průběh zápasu.

Po stresujícím čekání na Honzu Uhmanna mladšího, kdy nám pomalu docházela trpělivost, se těsně před odjezdem vynořil z poza rohu. Nejen proto proběhla cesta téměř mlčky.

Partie byly dosti jednoznačné. První skončil Martin Dufek, když ztratil možnost rošády a následně odevzdal figuru. Hned na to rezignoval Honza Uhmann. Přehlédl taktiku a stál hůře, navíc bez 2 pěšců. Zbylé partie se taky nerýsovaly nejlépe. Hrály se asi 4 holandské, ale ani jedna nevydržela. Jediná převaha byla na druhé šachovnici, kde Luboš Kiša odmítl remízu. Stav 2-0.

Na poslední šachovnici za nás boduje Jirka Rokos, pozice byla vyrovnaná, nestejní střelci slibovali dvojsečné šance na útok. Sezóna je už v polovině a Jirka se nám začíná dostávat do formy. Honza Masařík brání svého krále, ale figurek je tam ještě dost. Pak přišla chladná sprcha v podobě mé nevídané hrubky. Partii jsem nezačal nejlíp, přehodil jsem tahy a hrálo se naprosto něco jiného než jsem plánoval. Ovšem po přehlédnutí ztráty figury soupeř nezaváhal a já taky ne – hned jsem „podal pacinku“. Stav 3-1.

V zápětí na to skládá krále Radek Tvrdý, když po divokém začátku ztratil niť a následně i kvalitu. Honza Masařík už taky podepisuje partiář s figurou méně. Luboš Kiša ovšem přehrává soupeře, došel si pro 2 pěšce a s přehledem uplatnil výhodu. Poslední partie a opět holandská. Pepa Jalůvka přechází do koncovky s bělopolnými střelci na obou stranách. Bohužel všichni soupeřovi pěšci stojí na černých polích. Partii neudržel a jen uzavírá skóre na 6-2 ve prospěch domácích.