Utkání v Hrušovanech nad Jevišovkou – ŠK Sebranci

Na náměstí jsme zaparkovali se slušným předstihem, takže jsme bohužel museli čekat v zimě na příchod někoho z domácích. Po několika minutách jsme se dočkali a mohlo se jít do hrací místnosti. Většina z nás byla zneklidněna prostorami, kterými jsme procházeli – vůbec totiž nepřipomínaly hotel, který jsme dle názvu hracího místa očekávali. Honza Uhmann se zeptal jednoho z domácích, zda-li je tam i obsluha, aby si mohl dát kávu.. očekávajíc zřejmě opravdu hotelovou restauraci. Dočkal se uspokojivé odpovědi, že bude obsloužen. Ovšem ukázalo se, že bude obsloužen právě panem domácím. To by bylo samozřejmě v pořádku, ale ta strašná zima už v pořádku nebyla. Dozvěděli jsme se, že někdo nenapustil vodu do topného systému a tudíž domácí museli řešit situaci operativně – nainstalovali náhradní elektrická topítka a pohostili nás čajem na zahřátí. Potěšily i zánovní digitální hodiny a hrací soupravy, i když figury typu Staunton nejsou pro většinu našich hráčů oblíbenými figurami.

Utkání se pro nás vyvíjelo dobře. Jako první remizoval Honza Uhmann, který sice hrál proti slabšímu soupeři, ale zima se mu postavila do cesty. Následně uzavírá remis na poslední šachovnici hrající Zdeněk Pechan. Poté zvítězil Honza Brychta, který brzy získal pěšce a poziční výhodu. Soupeř nenašel vhodnou obranu a partii musel vzdát. Druhé naše vítězství jsem zaznamenal já. Podařilo se mi vytvořit silný tlak na královském křídle, kterému soupeř jen obtížně vzdoroval a nakonec v časové tísni přehlédl mat na 1.řadě. Následovaly další remízy Honzy Šebka a Ladi Absolína, jehož soupeř vybudoval neprostupnou zeď a Laďa se svými Stauntonkami nedokázal prorazit.

Za stavu 4 : 2 pro nás se domácí ještě pokoušeli zvrátit nepříznivý stav dlouhým bojem na 3. a 4. šachovnici, ale obě partie skončily remízou. Nad ŠK Sebranci RH jsme tedy vyhráli 5 : 3.

Zvláštní poděkování patří Zdeňku Pechanovi. Neodmítl jet s námi na zápas, i když jsem ho po náhlém onemocnění Ctibora Pelikána kontaktoval až den před utkáním. A opět potvrdil ( dorostenecký přeborník Československa 1951 !), že některým vyvoleným je dáno hrát šachy dobře i ve vyšším věku.