Na začátku utkání s Jezdci Jundrov C jsem byl nemile překvapen, když jsem uviděl nachystané šachy. Figurky normální velikosti byly natěsnány na menších šachovnicích než bývá zvykem. Že by Jezdci Jundrov neměli na klasické klubové šachovnice?

Moje nálada se ale v průběhu hry postupně zlepšovala. Po remíze na 1.desce Honzy Uhmanna se zrodila remíza na 5. desce, kde soupeř Honzy Brychty přehlédl věčný šach. Vaska Zerdaloglu neměl s o hodně slabším soupeřem žádný problém a dostal nás do vedení. Pěknou výhru předvedl Honza Šebek, který zcela vyvrátil soupeřovo pojetí Pircovy obrany. Černého krále nemilosrdně vyhnal z domečku a zmatil! Získanou materiální převahu uplatnil k výhře Laďa Absolín, Jirka Rokos remizoval a jedinou prohru jsme zaznamenali na 3.desce Martina Dufka. Svou partii jsem ukončil jako poslední. Výhra mi nakonec unikla přehlédnutím v časové tísni, byla z toho jen remíza.

Vítězství 5 : 3 s Jezdci Jundrov C potěšilo, nicméně je potřeba, aby naše forma stoupala. Pomoci by nám k tomu mělo také uzdravení Ctibora Pelikána.

Po zápase jsme sedli s Honzou Šebkem, Laďou Absolínem a Honzou Uhmannem na jedno pivo. Posledně jmenovaný měl s sebou jako vždy magnetické šachy, takže jsme mohli přehrát naše partie. Snad se k nám příště připojí ještě další členové klubu, abychom důsledně utužovali kolektiv.

Jak se říká – konec dobrý, všechno dobré.