Opravdové vítězství?

Na zápas proti Lokomotivě D jsme měli mít převahu na většině desek. Nejen proto jsem doufal v jeden z lehčích zápasů. Jak se ovšem ukázalo, opak měl být pravdou.

Po mém příchodu do klubovny na mě u dveří čeká již pěkná hrstka ranních hráčů (jak domácích, tak zejména hostů), naštěstí není zas taková zima, aby se to nedalo vydržet. Brňané se všichni znají, i to šlo cítit z atmosféry která panovala před zápasem. Při přípravě hrací místnosti se zapojili všichni hráči a za pět minut bylo vše hotovo. Kapitán hostů dodána sestavu a už zde je první překvapení, když na šestou šachovnici píší Vachka (jejich posledního hráče na soupisce). I pro většinu hráčů Lokomotivy to je překvapení, že jim chybí hráč na první a poslední desce. Zkroušeně si mění místa i barvy. Zápas odehrají v šesti. Což je dobrá zpráva pro Honzu Šebka a Jirku Rokose. Honza nevypadal příliš zdravě, takže dva body hned z výkopu není vůbec špatné.

Zde před zápasem připomíná Luboš Kiša, náš kapitán, že to není ještě rozhodnuto, pořád potřebujeme uhrát 2,5/6 bodů. A vzhledem k Uhmannově (ml.) docházce to není až tak nereálné.

Samotný zápas proběhl v rychlém tempu. Všechny partie byly vyrovnané a po půl hodině dorazil dokonce i Honza Uhmann ml..

Jako první skončila partie Radka Tvrdého, který přešel do lehce horší koncovky. A proti rozjetému Vachkovi ji nedokázal udržet. Jan Masařík má mírně zablokovanou pozici a střelce. Pepa Jalůvka hraje věžovou koncovku s pěšcem méně. Luboš Kiša se brání, ale s časem to nevypadá nejlíp. Stav 2-1.

Honza Uhmann stojí trochu hůře, zato na šachovnici je pořád spousta figurek. Kiša už má krále na procházce a nevypadá to nejlépe.V zablokované pozici dává partii za remízu Jan Masařík. Pepa Jalůvka udržel remizovou koncovku do posledního tahu. Stav 3-2.

Luboš Kiša přehlíží taktický obrat a partie směřuje ke konci. Moje partie je vyrovnaná a navzdory soupeřovu horšímu času nenacházím nic konkrétního.

Prohra i na druhé desce. Zůstaly poslední dvě partie. Kdo by si na začátku pomyslel, že budeme ještě bojovat o celkovou remízu. Stav 3-3. Na mé pozici už není nic konkrétního, soupeř zdárně přečkal časovou kontrolu i mé nástrahy, a tak trávím čas přemýšlením, jak to vyhrát. Mezi tím se snaží Honza Uhmann napravit svůj příchod alespoň bojovností za šachovnicí a přechází do protiútoku. Zpovzdálí pozoruji partii a shledávám ji už vyhranou. Nabízím tedy remízu. Soupeř přijímá, a to už Honza Uhmann zakončuje partii pěkným dvojúderem. Zápas končí naším nejtěsnějším vítězstvím 4,5-3,5. I přesto, že hosté nás přehráli 3,5-2,5 na deskách.