Utkání očima kapitána

Když hosté přijeli pouze v sedmi lidech, tak jsme si zavýskli, že bychom mohli celkem v klidu vyhrát. Obzvláště, když na prvních pěti šachovnicích jsme měli hráče a hráčku, kteří papírově koeficientem ELO převyšovali naše soupeře i o 100 až 200 bodů!

Začátek zápasu se opravdu vyvíjel na všech sedmi šachovnicích celkem fajn. První výsledek nahlásil Radek, který se domluvil se soupeřem, který mu byl výkonností vyrovnán, na remíze. Ale ouha, pak to přišlo. Časová posloupnost není důležitá, vezmu to podle šachovnic. Joža Hladík na 1. desce pouze remizoval. Nataša stála od zahájení lépe, ale pak jsem se nějakou chvíli nevěnoval sledování její partie a když jsem znovu přišel k její desce, tak již měla svého střelce na braní soupeřem. Sice se pokusila o zvrat, nicméně po výměně dam, ke které byla donucena, vzdala. To bylo velké a velmi nepříjemné překvapení pro celé naše družstvo. Na 3. šachovnici si dobře vedl Luboš, ten se vlastně držel časově nejdéle, měl po celou partii více ze hry a v koncovce i dvojici střelců, jinak však materiálně vyrovnáno, takže nakonec taky „jenom“ remizoval. Horší to bylo na 4. desce s Honzou Uhmannem. Ten měl po valnou dobu partie méně materiálu a také pozičně na tom byl hůř. Bojoval do posledního dech, ale bylo to marné, prohrál. Další naše velmi nepříjemné překvapení byla prohra Kyrila s hráčem o 200 ELO bodů slabším. Kyril se snažil za každou cenu udržet si v sicilské hře černými pěšcový střed, ale jak jsme zanalyzovali poté později u pěnivého moku, pěšcový střed se držet staticky nedal a bylo potřeba přetáhnout pěšce na d4 atd. Vaska prohrál se soupeřem jen o něco málo silnějším a výsledek utkání Univerzity A s Durasem C byl zpečetěn.

Nu nic, nemá smysl truchlit, je potřeba zmobilizovat síly a utkat se o výhru v dalším utkání.